Krátce po uvedení první Spider-man v zemi svého vzniku suverénně ukázal v žebříčcích návštěvnosti (= tržeb) záda „Pánovi Prstenů“, „Hvězdným válkám“ i „Harrymu Poterovi“. Tomu samozřejmě pomohla obrovská popularita původního komixu o pavoučím muži, který byl předlohou. Úspěch byl zaručen předem, přesto byl první díl povedený film. Pro sledování filmů jako je Spider-man, X-meni a další adaptace slavných komixů je nutno na chvíli přepnout z evropské kultury na americkou. Mnoho lidem tyto filmy nic neřeknou a to v podstatě ze dvou důvodů. Tím prvním je nezájem o tento druh kinematografie, o Hollywoodské velkofilmy o zachráncích světa. Druhým důvodem je malá popularita původních komixových předloh. Přeci jenom nežijeme v zemi, kde Spider-man vychází od počátku šedesátých let a je de facto kulturním dědictvím národa. V Americe svoji první řadu odstartoval Spider-Man v roce 1963 a jeho autoři jsou Stana Lee a Steva Ditka. Už v prvních dílech se objevil takzvaný crossover, což je prolínání postav z různých komixů z jednoho vydavatelství (zde samozřejmě Marvel). A tak pavoučí muž bojoval po boku postav jako Fantastic Four, X-men nebo třeba Blade. I to přispělo k velké popularitě, kterou si komix během dekád získal. Na druhou stranu zrovna Spider-man u nás zas až tak neznámý není, především díky (odhaduji) devadesátidílnému seriálu, do jisté míry dost věrnému předloze, který zde před několika lety běžel v televizi (a nemýlím-li se jej ještě několikrát opakovali).

Spider-man se od ostatních superhrdinů odlišuje v jedné vlastnosti, je značně nevyrovnaný, povinnosti zachránce světa jej táhnou jedním směrem, srdce a profese ho táhne opačným. Stručně řečeno, sám neví co vlastně chce. Zda být hrdinou a zachraňovat lidi, nebo žít klidným životem vědce, nejlépe po boku milované Mary Jane. Minulý snímek končí rozhodnutím pro variantu první a od té chvíle uplynuly dva roky. Peter Parker nyní nemá chvíle oddechu, chce studovat, vydělávat si i zachraňovat svět. Jeho stálé pochyby a nejistota, hraničící až se ztrátou sebedůvěry jsou jedním z hlavních námětů filmu druhého. Mladý herec jménem Tobey Maguire, který opět ztvárnil hlavní roli, tak dostal svou šanci předvést, co v něm vězí. Podobně je na tom i půvabná Kirsten Dunst (alias Mary Jane Watson), která má dilema o poznání jednodušší. Přeci jenom, když si ze dvou mužů zvolí toho špatného, tak svět zničen nebude. Oba se snažili své role ztvárnili věrohodně, přesto je tentokrát zastiňuje (jak už to bývá) hlavní záporňák Alfred Molina neboli Dr. Octavius. Postava, která v předloze dala Spider-manovi zabrat dostatečně a jejich boje se táhli na mnoho pokračování. I zde dají čtyři železná chapadla Parkerovi pěkně na frak. Asi vrcholnou scénou jejich klání je boj na střeše New Yorského vlaku. Lahůdka pro milovníky speciálních efektů. Další ne nezajímavou postavou je zde Peterův kamarád Harry Osborn, který stále touží pomstít svého otce, Zeleného goblina z předchozího filmu a stále netuší, kdo se za maskou pavoučího muže skrývá.

Co však znamená ta osmička ve vedlejším sloupci? Další hollywoodský velkofilm o dalším „super-manovi“, další přepis komixu, proč tak vysoké hodnocení? Inu, Spider-man je ohromně vtipný film. Režisér Sam Raimi dokázal najít tu správnou hranici humoru a i vypjaté situace dokáže náležitě odlehčit. Jeho humor není trapný a současně je vidět, jak dokáže brát filmy o superhrdinech s nadhledem. Některé jeho momenty dokáží zastínit i leckterou vážně myšlenou komedii. Například situace, kdy následkem jedné deprese musí Spider-man použít výtahu a se svým spolucestujícím vede poněkud patetický rozhovor, nemá chybu. Film pochopitelně obsahuje dostatečné množství typicky amerických scén, jejichž téma netřeba přibližovat a nechybí ani srdceryvné dialogy Parkera s Mary Jane. Zde asi záleží na každém, co snese, ale mě osobně nepřišlo, že by to tentokrát „amíci“ moc přehnali. Ke speciálním efektům řeknu asi jen toto: jsou super! O poznání lepší než posledně a souboje na špičkách mrakodrapů, nebo na již zmíněném vlaku vypadají úchvatně. Spider-man 2 je o dvou hodinách dobré zábavy nejlépe na velkém plátně, nic jiného zde ani hledat nelze. Na film je třeba nahlížet pouze v rámci žánru. A mezi zfilmovanými komixy si jedno z předních míst zcela jistě zaslouží.